Jan Maxián
Ale díky tomuto byť velmi krátkému pobývání v lidové škole umění byl obsazen do své první role ve filmu. Po simulované smrti u pískoviště v podolských jeslích při srážce jeho červenozeleného traktůrku se šlapací tříkolkou zn. Mayer to byla největší herecká příležitost v jeho životě. Svět herecký a muzikantský se začal propojovat.
Herectví studoval na Státní konzervatoři v Praze, kde také opět začal chodit na klavír. Pravda je, že tam byl pětkrát, ale kdo by to počítal…
Začal vystupovat v činohrách a muzikálech divadel Kalich, Radar, Braník, divadlo Radka Brzobohatého, Východočeské divadlo, Státní opera (kde ovšem nezpíval operu, jen hledal Kudykam), Cirk La Putyka a další. Kromě ochotnického dramatického souboru Jablíčko z Třebíče zkusil co se dalo.
Tu a tam použije svůj hlasový arsenál pro počeštění některých zahraničních filmů a seriálů. Jeho hlasem díky tomu mluví například Spiderman, Frodo Pytlík z Pána prstenů, Jirka Mádl, Židobot z Futuramy a pár dalších. Naštěstí o tom původní aktéři zatím vesměs nevědí.
Po hudebních výstřelcích jako skládání hudby pro divadelní inscenace, natočení pár muzikálů, hudby pro několik filmů, hudební režie zahraničních filmů a seriálů, spolupráce s kapelami Support Lesbiens, Bojkot Production, Drátem do voka, 17 mrtvých jelenů v polovypuštěném bazénu a jinými, hledal něco, kde by mohl zpívat a zároveň využít těch pár měsíců a pět dlouhých hodin, kdy se učil hrát na klavír.
A pak to přišlo. Oáza spásy a naděje. Hudební rozkoš vždy správně hrajících playbacků, růžových bubnů, zářících kytar, upřímných recenzí a teplákových souprav. Vstoupil do společenství nočních pracantů. A jestli neumřel, tak tam maxiálně hraje dodnes.