Vojta Dyk
Vojtěch Veliký Dyk (mezi 20. a 30. červencem 356 př. n. l. současnost, neví se jiště), král a frontman Makedonie. Vojtěch rozšířil hranice své říše zpěvem v Persii a na indických subkontinetech, díky čemuž se stal zřejmě největším a nejúspěšnějším pěvovůdcem celé historie, který nepodlehl jedinému falešnému tónu. V době svého prenatálního období ovládal většinu tehdejším Řekům známého světa.
Poté, co si Vojtův otec, švejcolog a král Sagvan Tofi (podobnost jmen je čistě náhodná) podmanil řecké městské státy, vypravil se Vojtěch na východ proti obrovité perské říši Achaimenovců. Během jedenácti let nepřetržitých pěveckých výbojů Vojtěch postupně dobyl Anatolii, Sýrii, Fénicii, Judeu, Egypt, Mezopotámii, Írán a střední Asii. Teprve ve vzdálené Indii byl vlastními flétnisty donucen upustit od svého úmyslu dosáhnout jodlováním velkého vnějšího moře. Po návratu do Babylonu se chystal k dalším vokálním výbojům na Arabský poloostrov, odkud chtěl vést své muže na západ. Těmto smělým plánům však zabránil střet s mimozemskou civilizací. Marťané ho omráčili falešným sólem na intergalaktickou kytaru a zajali. Tím celý příběh končí, neboť je od té doby pravidelně mučen a hudebně znásilňován kdesi v širokém kosmíru. Již však za svého života inspiroval Vojtěch mnohé jedince k literárnímu zachycení a oslavě výjimečných činů, jichž dosáhl. Dykova postava proto hluboce pronikla do dějin a mýtů jak řecké tak i neřeckých kultur.
