František Soukup
Byl jsem nalezen v knihovně, přesný den mého narození není znám. Vyrůstal jsem docela běžně až do doby ranné puberty, kdy mi rodiče sdělili pravdu o tom, že nejsou mými skutečnými sploditeli. Pravdu o tom, že mé pravé přijmení není Soukup. A také o tom, jak mne nalezli ještě jako kojence mezi knihami. Jak to bylo doopravdy? Někdo mne zde odložil, zabaleného v zavinovačce, na levé noze jsem měl připevněný štítek se jménem a krátkým textem. Stálo na něm “Doktor František …… – Přijmení nezjišťuj, titul jsem ti již zajistil. Ozvu se až dospěješ, mám nyní důležité poslání a navíc, tvá výchova by byla příliš drahá.” Tolikrát jsem si kladl otázku, kdo je to? Jaké je mé celé jméno? Můj život bez minulosti mne přivedl k touze po poznání. Dříve jsem často slyšel hlasy. Říkaly: “ Cesta tvá je kvalitní pop, zakup si bakelitové blikací klávesy a vystupuj na playback, pak nadělíš radost a nalezneš pravdu ohledně svého původu v schaubyznysu, chlapče.” Uposlechl jsem. Založil skupinu a našel hudební kamarády, kteří tak rádi žertují za doprovodu syntetyzátorů. Na počest naší životní pouti a touze odhalení identity mého opravdového rodiče jsme kolektivně nazvali nové CD “Tepláky aneb Kroky Františka Soukupa.” Tepláky proto, že jsou tak pohodlné a dobře se v nich pátrá po zmizelém stvořiteli. Kroky znamenají kroky za poznáním. Snad jednou přijdu na kloub tomu, kdo mě tenkrát zanechal v té knihovně. Pravdě o mé rodině.